Historie
Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. vzniklo k 1. 1. 2025 přejmenováním a rozšířením Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., který byl založen s účinností od 1. 1. 1951, na základě vyhlášky ministerstva zemědělství č. 53/1951 Ú.l., a to pod názvem Ústřední výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Ústav vznikl ze Státních výzkumných ústavů zemědělských v Praze a Moravského zemského výzkumného ústavu v Brně. Rozhodnutím MZVž č.j. II.1178-45/1968 byl název ústavu změněn na Výzkumné ústavy rostlinné výroby v Praze-Ruzyni a následně pak na Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze-Ruzyni (rozhodnutí MZVž ČSR č.j. 30-1098/78-314).
V osmdesátých letech minulého století již byl VÚRV hlavním výzkumným ústavem v oblasti rostlinné výroby a v rámci tehdy obvyklé celosvětové tendence se tak stal přirozeným střediskem delimitací výzkumných pracovišť, jež postupně ztrácela svou právní subjektivitu. Tak byl rozhodnutím MZVž ČSR č.j. 1511/84-313 do VÚRV začleněn s účinností od 1. 1. 1985 Výzkumný ústav základní agrotechniky v Hrušovanech u Brna (stal se odborem základní agrotechniky VÚRV), od 1. 1. 1989 pak byla do ústavu začleněna podstatná část Ústavu pro vědeckou soustavu hospodaření v Praze (ÚVSH). Od roku 1991 však byl odbor základní agrotechniky z VÚRV opět vyčleněn a stal se samostatným ústavem (rozhodnutí MZe ČR č.j. 5301/90-100).
Rok 1993 byl pro český výzkum rozhodujícím předělem. Výzkumná základna byla výrazně omezena co do počtu pracovišť i zaměstnanců. Některé ústavy byly zrušeny, jiné privatizovány a ve zbylých státních institucích nastala významná redukce. Při restrukturalizaci VÚRV byly zrušeny některé odbory a zanikly či byly privatizovány některé pokusné stanice.
Restrukturalizace zemědělského výzkumu však na druhé straně přinesla i určité obohacení činnosti VÚRV. Tak byla v roce 1994 rozhodnutím MZe ČR č.j. 247/94-430 do VÚRV začleněna část zaniklého Výzkumného a šlechtitelského ústavu zelinářského v Olomouci (genofond zelenin, kořeninových, aromatických a léčivých rostlin), což umožnilo rozšířit aktivity oddělení genové banky. K 1. 3. 1995 byla z Výzkumného ústavu výživy zvířat v Pohořelicích převedena pokusná stanice Ivanovice na Hané. Rozsah činnosti odboru rostlinolékařství byl pak od 1. 7. 1995 rozšířen o oddělení ochrany zásob z Výzkumného ústavu potravinářského v Praze (rozhodnutí MZe ČR č.j. 2498/95-1000).
V roce 2000 byly do ústavu převedeny z Ústavu zemědělských a potravinářských informací v Praze výzkumné stanice travních ekosystémů v Liberci a Jevíčku (rozhodnutí MZe ČR č.j. 1336/99-3030). Tyto stanice byly původně součástí Výskumného ústavu luk a pasienok v Banské Bystrici, a jako federální majetek byly při rozdělení Československa v roce 1993 začleněny do ÚZPI.
Od roku 2001 byl Výzkumný ústav rostlinné výroby státní příspěvkovou organizací, zřízenou Ministerstvem zemědělství (zřizovací listina č.j. 23833/2001-3030 z 13.6.2001).
Na základě zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích se VÚRV stává k 1. 1. 2007 veřejnou výzkumnou institucí (v.v.i.). Podle výše uvedeného zákona zajišťuje VÚRV, v. v. i. svou hlavní činností výzkum podporovaný zejména z veřejných prostředků, v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory, stanovenými právem Evropských společenství.
K 1. 1. 2025 byl VÚRV, v.v.i. přejmenován na Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (zkratka CARC) a jsou do něj začleněny dva původní resortní ústavy – Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i. a Výzkumný ústav potravinářský Praha, v. v. i.
