Začátkem října proběhl v ruzyňském areálu Výzkumného ústavu rostlinné výroby výsev obilnin pro testy zimovzdornosti. Jedná se o unikátní ruzyňskou bedýnkovou metodu, která probíhá každoročně už přes 60 let. Testy jsou založeny na dvou variantách umístění bedýnek – na zemi, kdy bedýnky s rostlinami přikryje sníh, a 50 cm nad zemí, kdy vzorky více vymrzají. V obou případech […]
Dosavadní průběh začátku jarní vegetace přinesl na většině území dostatek srážek, které doplnily vláhový deficit po zimě v celém půdním profilu do hloubky 100 cm. Nižší relativní nasycení půdy vodou zůstává nadále dle portálu Intersucho.cz v severozápadních Čechách, v Polabí a na jižní a střední Moravě.
Aktuální informaci dr. Prášila (výzkumný tým Biologie stresu a biotechnologie ve šlechtění) z 12. 4. 2023 si můžete stáhnout zde nebo prohlédnout níže.
Aktuální informaci dr. Prášila (výzkumný tým Biologie stresu a biotechnologie ve šlechtění) z 31. 3. 2023 zpracovanou pro portál Agrorisk si můžete stáhnout zde nebo prohlédnout níže.
Aktuální informaci dr. Prášila (výzkumný tým Biologie stresu a biotechnologie ve šlechtění) zpracovanou pro portál Agrorisk si můžete stáhnout zde nebo prohlédnout níže.
Celkově příznivý podzim pro růst a vývoj porostů ozimů byl v druhé dekádě prosince 2022 vystřídán mrazivými dny, se souvislou sněhovou pokrývkou po celém území ČR. V tomto období, kdy teploty v nížinách klesaly pod -15 °C, však byly porosty ozimých obilnin chráněny sněhovou pokrývkou.
Strniskové meziplodiny jsou velmi účinným nástrojem ochrany půdy po sklizni hlavní plodiny. Pozitivní přínosy meziplodin jsou zemědělské veřejnosti dobře známé. Přínosy meziplodin jsou však přímo vázané na termín výsevu a založení porostu.
I v letošním roce dochází při zpracování půdy před setím ozimé řepky k řadě chyb, což se může projevit ve špatném vzcházení a v nevyrovnanosti porostů. Řepka dobře reaguje na hlubší prokypření půdy, kdy se uvolní v důsledku intenzivnější mineralizace více živin z půdní zásoby, ale zároveň dochází ke značným ztrátám vody a uhlíku…
V posledních letech se zvyšuje frekvence výskytu teplých zim, kdy průměrné teploty vzduchu za zimní období (prosinec až únor) dosahují nadnormálních hodnot. Patří mezi ně i zima 2021/22, kdy průměrná teplota byla o 2,0 °C vyšší než normál (1991–2020). V pořadí se jedná o 4. až 5. nejteplejší zimu od roku 1961 (Infomet)…
V posledních letech se setkáváme s častějším výskytem teplých zim, kdy průměrná teplota v zimních měsících (prosinec až únor) je nadnormální a v nižších i středních polohách je obvykle doprovázena jen velmi krátkým výskytem sněhové pokrývky…
