V časopise Scientific Reports (Nature portfolio) vyšel článek Effect of geographical origin, regional adaptation, genotype, and release year on winter hardiness of wheat and triticale accessions evaluated for six decades in trials, který se zabývá analýzou dat získaných za 60 let hodnocení zimovzdornosti pšenic a triticale pomocí provokačního „bedýnkového“ testu v Praze-Ruzyni.
Letošní meteorologická zima 2024/2025 (prosinec až únor) měla podle ČHMÚ průměrnou teplotu 0,1 °C, což je 0,8 °C nad normálem. Teplotně kladnou odchylku od normálu měl na území ČR prosinec 2024 i leden 2025. Naproti tomu únor s průměrnou teplotou -0,9 °C měl zápornou odchylku od normálu a byl srážkově silně podnormální.
Výzkumná stanice vinařská Karlštejn zve laickou veřejnost a milovníky révy vinné na workshop – praktické cvičení „ZIMNÍ ŘEZ – nové postupy“. Zimní řez révy vinné je první operací na rostlině, kterou vinohradník provádí v období vegetačního klidu, v zimě.
Včas seté porosty ozimů, po vlhkém a teplém podzimu, do zimy výrazně narostly. Zejména ozimým řepkám narostl na mnoha polích velký počet mohutných listů (15 i více). Porosty pšenice vstupovaly do zimy na počátku odnožování nebo ve fázi plného odnožení.
Dovolujeme si Vás pozvat na odborný seminář MENDEL-INFO 2025, na jehož pořádání se podílejí i pracovníci CARC, z Výzkumné stanice Jevíčko. Pozvánka ke stažení zde nebo k prohlédnutí níže. Registrace zde.
Jednou z velmi důležitých charakterizací porostů genetických zdrojů je odpočet klasů na plochu. Dne 10. 6. 2024 pracovníci genové banky provedli tuto aktivitu u kolekce GZ jarních pšenic. Preciznost odpočtu klasů je velmi důležitá. Porostům pšenic za minulé období (konec května a začátek června) velmi prospěly dešťové srážky, které se promítly do lepší vitality porostů. […]
Teplá zima způsobila urychlení růstu a vývoje rostlin řepek téměř o 3 až 4 týdny. Už během dubna se většina porostů řepek dostala do fáze kvetení, která je nejcitlivější k mrazům. A právě v tu dobu, od 18. do 26. dubna 2024, se postupně vyskytovaly ranní mrazíky v jednotlivých regionech ČR.
Rozhovor Ing. Jiřího Hermutha, pracovníka oddělení genové banky ve VÚRV, v.v.i. s plodinovou specialistkou ze společnosti Syngenta o čiroku, jeho pěstování a hlavních způsobech využití. Čirok (Sorghum) je zemědělsky významný rod rostlin z čeledi lipnicovité. Pěstuje se jako obilovina, např. na výrobu mouky a používá se též ke krmným nebo technickým účelům.
Na našich polích se začínají objevovat bíle klasy, jak u ječmenů, tak u pšenic v době metání rostlin. Je to důsledek předchozího poškození klasů mrazem. Hovoříme o běloklasosti nebo též hluchoklasosti.
Ve srovnání s ovocnými stromy a vinnou révou je poškození polních plodin menší a více lokální a vzhledem ke kompenzačním schopnostem rostlin bude záviset na následujícím průběhu počasí, jak se projeví ve snížení výnosů. Mrazy byly poškozeny porosty ozimé řepky, ozimého ječmene, raných odrůd ozimé pšenice v pokročilejší fázi růstu, cukrovky, máku, kukuřice
