Ozimy po zimě

Letošní meteorologická zima 2024/2025 (prosinec až únor) měla podle ČHMÚ průměrnou teplotu 0,1 °C,  což je 0,8 °C nad normálem. Teplotně kladnou odchylku od normálu měl na území ČR prosinec 2024 i leden 2025. Naproti tomu únor s průměrnou teplotou -0,9 °C měl zápornou odchylku od normálu a byl srážkově silně podnormální. Zimní stresy významně neohrozily přezimování dobře narostlých ozimů do konce první dekády února. Nejchladnější období zimy 2024/2025 s výskytem největších mrazů vyvrcholilo v druhé dekádě a na počátku třetí dekády února (od 14. do 22. února). V tomto období se noční a ranní teploty vzduchu v nižších oblastech ČR pohybovaly kolem -15 °C, někde i pod -18 °C. Poměrně brzo po začátku tohoto období napadl sníh, i když nerovnoměrně nebo v nižší vrstvě. Sníh pokrýval ozimy především v Ústeckém, Karlovarském, částečně i Středočeském kraji, dále byla sněhem pokryta Českomoravská vrchovina a oblasti západně od Plzně. Beze sněhu nebo jen s jeho minimem byla oblast jižních Čech, dále kolem Pardubic a Hradce Králové, východní oblasti Moravy nebo její severní část, např. Ostravsko.

Po oteplení koncem února a postupném roztání sněhu na tom byly nejlépe rostliny pšenice. Většina porostů pšenic byla tmavě zelená, někde s nafialovělými okraji listů, u nejhustších porostů se projevilo i usychání nejstarších listů nebo jejich špiček (foto 1). Ozimé ječmeny, dobře narostlé a odnožené, často zežloutly (foto 2). Většinou se jedná o zežloutnutí vrchní poloviny listů, zatímco spodní části listů jsou zelené. Tento jev souvisí s fotooxidačním stresem a poškozením chloroplastů v důsledku kombinace ranních mrazů a přímého slunečního záření. Pokud budou ranní mrazy pokračovat za jasného slunečního záření, může počet zežloutlých porostů narůstat i mezi pšenicemi. Při dalším oteplení nově vytvořené zelené listy rychle přerostou listy zažloutlé a usychající. Největší poškození listů jsme zaznamenali u porostů řepek, v závislosti na existenci ochranné vrstvy sněhu a vlivu mrazu. Někde se jednalo o poškození většiny listů, jinde jen těch nejstarších, často jsou velké listy polámané. I u těch silně poškozených porostů řepek zůstával zachován vrchol obalený nejmladšími zelenými listy (foto 3). Důležité je, že kořenové části řepek a odnožovací uzly obilnin zůstaly zachovány a rostliny budou po dalším oteplení schopné rychle obnovit růst nadzemních částí, za předpokladu dostatku vody.

Pokud jde o diferenciaci vrcholů ozimých obilnin na počátku března 2025, rostliny raných odrůd  pšenice dosáhly fáze tzv. dvojitých hrbolků (valů), tedy počátku diferenciace klásků; rostliny ozimých ječmenů se vyskytují i v pokročilejších fázích vývoje vzrostných vrcholů. Tyto fáze souvisejí s postupným prodlužováním vrcholů v horní polovině odnožovacích uzlů, které jsou obklopeny vrchní vrstvou zeminy. Jakmile však dále porostou a dostanou se v prodlužujícím se stéble nad povrch půdy, bude jejich citlivost na jarní mrazy výrazně zvýšena.

Ilja Tom Prášil, Jana Musilová, Marie Coufová, Klára Kosová, Miroslav Klíma, Pavel Vítámvás
výzkumný tým Biologie stresu a biotechnologie ve šlechtění

Foto 1: Pšenice po únorových mrazech

Foto 2: Žluté ječmeny

Foto 3: Poškozené listy řepky

 

 

Kategorie aktuality, porosty.
Počet zobrazení: 109