Nízké teploty v noci i přes den v posledním období zpomalily prohřívání půdy a uvolňování živin pro výživu rostlin z půdní zásoby. Nedostatek srážek se projevil poklesem zásoby vody v půdě a nižším využitím živin z hnojiv aplikovaných na povrch půdy rostlinami.
Postupné vysychání horní vrstvy půdy
V prvním dubnovém týdnu hodnoty relativního nasycení půdy vodou dále klesaly a na většině území ČR se nyní pohybují v rozmezí 40–60 %. Nejméně vláhy (pod 40 %) je v okolí Prahy, na Pardubicku, Brněnsku a Znojemsku. Přestože v příštím týdnu mají přijít podle předpovědi srážky, vzhledem k výraznějšímu oteplení a zvýšení evapotranspirace se nedá předpokládat na většině území zvýšení zásoby vody v půdě. Proto při setí (sázení) zbývajících jarních plodin je třeba šetřit půdní vláhou, i když například kukuřice dokáže při dobré struktuře půdy a vhodném pH využít vodu a živiny z větší hloubky.
Obr. 1: Relativní nasycení půdy k 6. dubnu (zdroj: InterSucho)
Využití živin rostlinami z aplikovaných hnojiv a půdy
Nedostatek srážek v březnu a na začátku dubna snížil využití dusíku z hnojiv aplikovaných na začátku jarní vegetace. Například u nás v Praze-Ruzyni jsme přihnojili ozimou pšenici 5. března a do 11. dubna spadlo jen 21,5 mm srážek. Rozhodující vliv na výživu rostlin měly srážky 13. března (11 mm), které po rozpuštění granulí posunuly pohyblivé formy dusíku (nitrátová a močovinová) ke kořenům rostlin. Amonná forma dosud zůstává nevyužitá na povrchu půdy. Granule některých hnojiv (síran amonný, zenfert, LAV) nebyly po více než 5 týdnech plně rozpuštěny. Většina živin z hnojiv zůstává v povrchové vrstvě půdy, která postupně prosychá. Výživný stav porostů by výrazně zlepšily srážky v následujících dnech alespoň 8 mm.
Ochlazení na začátku dubna s nočními mrazy zpomalilo uvolňování živin z půdy mineralizací. V grafu 1 jsou znázorněny emise CO2 vyjadřující intenzitu mineralizačních procesů v půdě pod ozimou pšenicí. Mineralizace v půdě je dosud velmi nízká a je vyšší po orbě než po minimalizaci s pozvolnějším prohříváním, která však vykazuje nižší ztráty vody, což může být při dlouhodobější absenci srážek důležité.
Graf 1: Mineralizace v půdě na orbě a minimalizaci vyjádřená v emisích CO2 (Ruzyně)
Po letošní zimě je povrchová vrstva půdy v lepším strukturním stavu než např. v minulém roce, což bude mít příznivý vliv na zadržení vody ze srážek a provzdušnění půdy. Na vyrovnanost porostů a výživný stav ozimů mají příznivý vliv dobré předplodiny, a to jak lepší zásobou Nmin v půdě, tak i vyšší intenzitou mineralizace. V případě pokračování sucha v následujícím období je třeba větší pozornost věnovat hustým porostům, abychom nepodpořili držení slabších odnoží např. popálením porostu postřikem kapalnými hnojivy, hnojením dusíkatými hnojivy se sírou včetně aplikace listových hnojiv apod. Přehoustlé porosty potřebují větší množství vody a slabé odnože s malými klásky zhoršují kvalitu zrna.
Výsledek vznikl s podporou projektu MZe ČR QL24020149.
Ing. P. Růžek, CSc., Ing. H. Kusá, Ph.D., Ing. G. Mühlbachová, Ph.D., Ing. R. Vavera, Ph.D.
výzkumný tým Integrované výživy rostlin
Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně