S účinností od 1. dubna 2025 se upravují podmínky pro navážení hnoje apod. na pozemek před aplikací, pravidla pro vedení a odesílání evidence hnojení i požadavky na vložení havarijních plánů do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP).
Dne 19. března 2025 vyšel ve Sbírce zákonů zákon č. 70/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Úpravy se týkají i zákona o hnojivech a vodního zákona.
Novela zákona o hnojivech (zákon č. 156/1998 Sb.)
Na základě zhodnocení situace v praxi byly upraveny požadavky na uložení tuhých statkových hnojiv i vybraných organických hnojiv (kompost, separát digestátu) na zemědělské půdě. Do § 8 byla doplněna možnost navážení těchto hnojiv na pozemek v rámci přípravy na aplikaci. Pokud bude např. hnůj rozmetán do 14 dnů od začátku navážení, nebude to považováno za „uložení“. Hnojivo tak může být po určitou dobu umístěno i jinde, než na místech vhodných k uložení schválených v havarijním plánu. Není tedy nutné žádat o souhlas vodoprávní úřad. Samozřejmě je však třeba dodržovat základní pravidla z hlediska ochrany prostředí i dbát na ohleduplnost vůči obyvatelstvu.
Nové znění odstavce 5, s doplněnou novou poslední větou:
„Tuhé organické hnojivo kompost, separát digestátu a statkové hnojivo, včetně separátu kejdy, mohou být uloženy na zemědělské půdě nejdéle 24 měsíců na místech vhodných k jejich uložení schválených v havarijním plánu podle vodního zákona. Na stejném místě lze tato hnojiva uložit opakovaně nejdříve po 3 letech. Za uložení tuhých statkových hnojiv, kompostu nebo separátu digestátu na zemědělském pozemku se nepovažuje manipulace s těmito hnojivy v rámci přípravy na aplikaci, a to po dobu nejdéle 14 dní.“
Další úprava se týká evidence hnojení, plodin a výnosů (§ 9 odst. 7 a 8). Nově se do evidence budou uvádět výnosy pouze u plodin sklízených na orné půdě (kultury R, G, příp. U). Nebude tedy již nutné uvádět výnosy na jiných kulturách, např. na trvalých travních porostech. Výnosy se nově nemusí uvádět ani u plodin pěstovaných pro účely výzkumu, vývoje a pokusnictví.
Pokud jde o elektronickou evidenci hnojení a její zasílání ÚKZÚZ, tak povinnost vedení evidence v elektronické formě se nově vztahuje jen na zemědělské podnikatele hospodařící na výměře větší než 200 ha (s výjimkou ploch pro účely výzkumu, vývoje a pokusnictví), kteří jsou povinni tuto evidenci v elektronické formě na vyzvání předat ÚKZÚZ ve stanoveném formátu. Vzhledem k tomu, že ještě před nabytím účinnosti novely měly všechny subjekty hospodařící na výměře větší než 200 ha odeslat do konce února 2025 data z evidence hnojení za kalendářní rok 2024 v elektronické podobě do aplikace JUDEHV, vydalo MZe dne 29. ledna 2025 informaci, že ÚKZÚZ nebude udělovat sankce za nepředání dat z evidence hnojení.
Je však třeba si uvědomit, že údaje předané do Jednotného úložiště dat evidence hnojiv a výnosů (JUDEHV) jsou cenným údajem pro různá vyhodnocení. Odesílání dat do úložiště je samozřejmě výhodné i pro uživatele, neboť automatická kontrola správnosti odeslaných dat zaručí, že jimi vedená evidence je v pořádku a může být podkladem pro navazující aplikace či certifikační procesy (bilancování živin, stanovení uhlíkové stopy rostlinných produktů apod.).
Stále však platí (již od roku 1998!), že evidenci hnojení jsou povinni vést všichni zemědělští podnikatelé, bez ohledu na obhospodařovanou výměru. Evidence se vede o množství, druhu a době použití hnojiv (i pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátů, upravených kalů a sedimentů) a o výnosech plodin, podle jednotlivých pozemků, plodin a let a uchovává se nejméně 7 let. Na požádání ústavu jsou zemědělští podnikatelé povinni evidenci předložit a umožnit ověření v ní uvedených údajů.
Aktuální znění zákona o hnojivech (od 1. dubna 2025) naleznete zde.
Novela vodního zákona (zákon č. 254/2001 Sb.)
Předchozí novela vodního zákona v roce 2024 (s účinností od 1. srpna 2024) nastavila nové požadavky na havarijní plány a na řešení havárie. Byla změněna definice havárie (§ 40), např. nově se za součást havárie považují i technické poruchy a závady zařízení ke skladování a dopravě hnojiv, které havárii předcházely a jsou s ní v příčinné souvislosti:
„Havárií je vždy závažné zhoršení nebo závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, nebezpečnými závadnými látkami podle části II bodů 1 a 9 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, prioritními nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními látkami a radioaktivními odpady nebo zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněné oblasti přirozené akumulace vod nebo v ochranném pásmu vodního zdroje.
Za součást havárie se považují rovněž technické poruchy a závady zařízení k zachycování, skladování, likvidaci, dopravě nebo odkládání závadných látek, které havárii předcházely a jsou s ní v příčinné souvislosti.“
Změnil se i způsob hlášení havárie a upravily se další povinnosti (§ 41). Nově se havárie hlásí jen Hasičskému záchrannému sboru České republiky, odkud se informace předává dále. Rovněž vznikla povinnost vložení havarijních plánů (HP) do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP).
Nový požadavek na nahrání HP do ISPOP by však dopadl i na drobné chovatele hospodářských zvířat, u nichž je nebezpečí významných havárií minimální. Proto pro ně MZe navrhlo zmírnění této povinnosti, jež se promítlo právě do novely vodního zákona v roce 2025. Do § 39 byl přidán nový odstavec 3:
„Povinnost vložení havarijního plánu do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí … se nevztahuje na havarijní plán vypracovaný pro závadnou látku statkové hnojivo, je-li v kterémkoliv okamžiku nakládáno s tuhým statkovým hnojivem v celkovém množství do 400 tun včetně nebo s tekutým statkovým hnojivem v celkovém množství do 200 tun včetně.“
Touto úpravou se za stávajících podmínek, kdy havarijní plány musí mít chovatelé už od produkce 2 t hnoje ročně, tedy od několika kusů zvířat, podařilo zabránit neodůvodněnému nárůstu administrativy u více než 28 tis. drobných chovatelů hospodářských zvířat. Po uvedené změně bude muset do ISPOP posílat havarijní plány sice už jen necelá desetina všech registrovaných chovatelů, ale v ISPOP bude stejně podchyceno minimálně 90 % hnoje a dalších statkových hnojiv… Výpočty produkce hnoje jsou založeny na údajích z vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv – příloha č. 1, tab. C) Přepočet zvířat na dobytčí jednotky a tab. A) Průměrná roční produkce statkových hnojiv, při zohlednění délky pobytu zvířat, např. ovcí na pastvě. Uvedený limit 400 t zhruba odpovídá roční produkci hnoje od 25 dojnic, 40 ks ustájeného mladého skotu nebo 500 ovcí.
Z požadavků loňské novely vodního zákona však zůstala povinnost nejpozději do 31. prosince 2026 aktualizovat havarijní plány, a to s ohledem na změnu definice havárie a úpravu postupu při jejím nahlášení. K aktualizacím by však stejně mělo průběžně docházet, havarijní plány totiž většinou mají časově omezenou platnost. Aktualizaci je tedy vhodné spojit se změnami hospodaření, jež přímo vyžadují změnu havarijního plánu, např. rekonstrukce stáje nebo výstavba jímky. Lze to spojit i s úpravou míst vhodných k uložení hnoje. Samotné nahrání do ISPOP pak není složité, systém je již připraven. Větší subjekty už s tímto systémem pracují. Pokud jste do ISPOP ještě nic nehlásili, stačí se podle pokynů a návodů přihlásit (registrace např. pomocí Identity občana), vyplnit formulář (souřadnice objektů, identifikace vodního toku ovlivněného případnou havárií, …) a nahrát schválený nový či aktualizovaný havarijní plán ve formě souboru .pdf.
Vzhledem k povinnosti aktualizovat do konce roku 2026 všechny havarijní plány, což se může týkat více než 30 tis. chovatelů hospodářských zvířat, se nyní diskutuje o úpravě hranice „zacházení se závadnými látkami ve větším rozsahu„, po jejímž překročení vyvstává nutnost mít havarijní plán. Např. po zvýšení této hranice ze současných 2 tun na 30 tun pro tuhá statková hnojiva by havarijní plány založené jen na nakládání se statkovými hnojivy nemuselo aktualizovat (a dále vlastně ani mít) téměř 18 tis. chovatelů, kteří nyní havarijní plán mít musí, i když se na celkové produkci statkových hnojiv v ČR se podílejí pouze jedním procentem. Povinnost mít havarijní plány by se pak vztahovala pouze na třetinu všech registrovaných chovatelů, ale byla by podchycena produkce 99 % hnoje a dalších statkových hnojiv. Cílem je snížit nejen administrativní zátěž chovatelů s několika kusy zvířat, ale i zátěž finanční, jelikož si tito chovatelé havarijní plány většinou nechávají zpracovat i aktualizovat. Navíc, podstatně by se odlehčilo i pracovníkům vodoprávních úřadů, neboť proces aktualizace havarijních plánů se svou délkou a složitostí příliš neliší od schvalování nových havarijních plánů…
Aktuální znění vodního zákona (od 1. dubna 2025) naleznete zde.
Ing. Jan Klír, CSc., Ing. Lada Kozlovská
akreditovaní poradci sítě MZe
výzkumný tým Produkční fyziologie a výživa rostlin pro udržitelné zemědělství
Ilustrační foto: Ing. Pavel Svoboda (CARC)