Ve středu 23. října 2024 se v prostorách auly Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. uskutečnil workshop Hospodaření na půdě v době klimatických změn. Po uvítání hostů ředitelem ústavu dr. Mikulášem Madarasem převzala slovo Ing. Jana Chrpová, která krátce objasnila začlenění této akce do nového programu Zemědělství v rovnováze: Osvěta a vzdělávání pro udržitelnou budoucnost, který ona a její tým zajišťuje, tvoří a vede.
Odborné přednášky zahájil Ing. Pavel Růžek, který si vzal za úkol složité téma, a to jak čelit novým klimatickým podmínkám při pěstování plodin – například společným pěstováním více odrůd nebo změněnou agrotechnikou. Věnoval se také procesu uvolňování živin z půdy (zejména dusíku) podle nejrůznějších hledisek, jako je závislost mineralizace živin na provzdušnění, a tedy i způsobu péče o půdu, uvedl též rozdíly při mělké podmítce či klasické orbě. Posluchače zaujalo i téma příjmu živin rostlinami podle teploty a množství srážek, jejichž správný odstup od hnojení zásadně ovlivňuje výživu rostlin, a tedy i výnos.
Druhý přednášející, doc. Václav Brant z ČZU se snažil ze všech hledisek nastínit problematiku bezorebného setí, tedy systému no-till, včetně polemiky o použitelnosti specializovaného strojního vybavení a zasazení této EU propagované technologie do reálného ekonomického rámce. Kvalitu půdy výrazně ovlivňují i meziplodiny a posklizňové zbytky – tímto tématem se zabýval Ing. Martin Káš z VÚRV. Na grafech s dlouhodobými pokusy rovněž znázornil, jak se typ hnojení podílí na výnosu i zásobě a uvolňování uhlíku a dusíku.
Dopolední blok uzavřela Ing. Petra Hlásná-Čepková (VÚRV) svou prací o systému hospodaření v ekologickém zemědělství. Od obecnějších témat přešla i ke konkrétním číslům, která charakterizovala například útratu na jednoho obyvatele za ekologické potraviny v jednotlivých členských zemích, či jak se naše republika vypořádává s cílem EU, která si předsevzala do r. 2030 vést 25 % zemědělské půdy v ekologickém režimu (ČR zatím 16 %).
Ve druhé části se přednášející věnovali konkrétním způsobům zpracování půdy, jež přispívají nejen k přípravě pozemku pro pěstování, ale fungují i jako účinná prevence vodní eroze. Tuto problematiku probrala Ing. Helena Kusá z VÚRV. Jak zpracování půdy ovlivňuje přístupnost živin i zadržování uhlíku, to posluchačům osvětlila její kolegyně Ing. Gabriela Mϋhlbachová. Součástí semináře bylo i představení nových odrůd pšenice (Ing. Radek Vavera) hodících se pro méně intenzivní způsob pěstování a lépe odolávajících sušším a teplejším podmínkám, se kterými bude nutné do budoucna počítat.
Celodenního workshopu se zúčastnily desítky posluchačů z řad zemědělců, které zaujaly velmi názorné ukázky, grafy, fotografie i další materiály. Názory i zkušenosti všech přednášejících nastínily celou řadu pohledů, problémů a ekonomických faktů, se kterými se budou muset zemědělci v následujících letech vypořádat.
Text: Ing. Dagmar Cvrčková
Foto: Ing. Dagmar Cvrčková, Ing. Helena Kusá
