V letošním zatím extrémně teplém podzimu přišel opožděně i první pokles teplot pod bod mrazu. Citlivost a tolerance jednotlivých druhů meziplodin je důležitá pro plánování termínu zapravení zbytků biomasy. Délka vegetace ovlivňuje pokrytí povrchu půdy, množství akumulovaného N (a dalších živin) v nadzemní i kořenové biomase či kvalitu hmoty (zvláště poměr C/N), která má vliv na rozklad a zpřístupňování živin pro následnou plodinu.
Na několika místech ČR sledujeme, jak teploty vzduchu, na povrchu i pod povrchem půdy, ovlivňují růst a vývoj meziplodin či vyčerpání půdní vláhy. Také sledujeme poškození nízkými teplotami. Kromě jiného je cílem spolehlivěji predikovat dopad prvních pozdně letních či podzimních mrazů na různé druhy meziplodin z hlediska jejich agroklimatické rajonizace.
První pokles přízemních teplot k nule 16. října na ploše s meziplodinami v Ruzyni poškodil rostliny pohanky seté, a následný mráz v noci na 18. října i ve dvou metrech nad povrchem půdy měl za následek vymrznutí rostlin pohanky.
Celou zprávu si můžete stáhnout zde nebo prohlédnout níže.
Mraz_a_meziplodiny