Během letošního chladného dubna se mineralizovalo z půdní zásoby menší množství živin, včetně dusíku. Větší uplatnění než v minulých letech měla při projevech nedostatku živin na nových listech aplikace listových hnojiv se sírou, fosforem a dalšími živinami, které jsou přijímány z půdy při vyšších teplotách (viz Agrorisk.cz). Po přihnojení ozimů minerálními dusíkatými hnojivy na povrch půdy zůstávala déle než 1 měsíc většina amonného dusíku v povrchové vrstvičce půdy, odkud je jen minimálně přijímána rostlinami. V grafu č. 1 je znázorněn obsah amonného dusíku v půdních vrstvách 0–2 cm a 2–30 cm na konci dubna po regeneračním přihnojení ozimé pšenice v březnu dávkou 60 kg N/ha. Jak po orbě, tak po minimalizaci je v povrchové vrstvičce půdy po aplikaci dusíkatých hnojiv vysoká koncentrace amonného dusíku, zatímco v prokořeněné vrstvě 2–30 cm je minimální, srovnatelná s nehnojenou kontrolou. Kromě hnojiva LAV (LAD) jsme zjistili v dalších pokusech ještě vyšší koncentraci NH4-N (až 338 mg N/kg suché půdy) po přihnojení síranem amonným, popř. hnojivy DASA a ENSIN. Vzhledem k vysokému obsahu amonného dusíku na povrchu půdy nevyužitého rostlinami po aplikaci hnojiv s amonnou formou N (např. u LAV na minimalizaci v grafu č. 1 = 45 kg N/ha) je pak velmi problematické určovat další dávku N na základě rozborů rostlin nebo N-senzorů a N-testerů. Vysoká koncentrace amonného dusíku na povrchu půdy může, zejména na půdách s horší strukturou, utužením, vyšším obsahem draslíku, nižším obsahem vápníku a Corg, nepříznivě působit na její povrchovou strukturu, stabilitu agregátů, infiltraci vody ze srážek, diversitu půdních organismů apod. Na rozdíl od hnojiv obsahujících amonnou formu dusíku byla nižší koncentrace NH4-N v povrchové vrstvičce půdy zjištěna po aplikaci močoviny a zejména močoviny s inhibitorem ureázy (UREAstabil), u které byla vzhledem k nízkým teplotám zjištěna část (více než 10 %) nepřeměněné močoviny ještě 4 týdny po hnojení. Nepřeměněná močovina, obdobně jako nitrátová forma dusíku je v půdě dobře pohyblivá a po srážkách se dostává ke kořenům rostlin.
Kromě dobrých porostů ozimů se vyskytují i porosty řepky a pšenice, které jsou stále slabé, mají minimální přírůstky a vykazují nedostatky živin včetně dusíku a síry. Často se jedná o později seté porosty zakládané do vlhké půdy v chladnějších oblastech. Na obr. č. 1 je řepka (stav k 28. dubnu 2021 – Žďársko), která vykazuje řadu chyb v agrotechnice. Obdobných porostů je na Vysočině i v dalších regionech více. Řepka byla zaseta do prohloubených řádků zřejmě do vlhčí půdy. Při tomto způsobu setí je nutné vycházet z aktuálního rozboru půdy zaměřeného na obsah draslíku, hořčíku a vápníku v půdě a vhodný poměr jednomocných a dvojmocných kationtů, aby nedošlo k následnému rozplavení povrchu půdy a tvorbě krusty. U této technologie setí je nutné pravidelně vápnit a dostatečně organicky hnojit kvalitními hnojivy (hnůj, kompost apod.). Po vytvoření krusty se zhorší vzcházení rostlin, provzdušnění půdy, její prohřívání v jarním období a vsakování vody ze srážek. Tyto porosty pak na jaře dlouho tzv. sedí a je omezen příjem fosforu, síry, dusíku a dalších živin rostlinami. Na tomto pozemku bylo navíc použito k přihnojení nevhodné minerální dusíkaté hnojivo s amonnou formou dusíku, které ještě podpořilo zhoršení povrchové struktury půdy a tento dusík zůstal koncentrovaný v povrchové vrstvičce půdy, kde nejsou kořeny rostlin. Přestože se nemá k přihnojení slabých porostů používat kapalné hnojivo, v tomto případě bylo použito a okraje listů řepky byly popáleny.
Příspěvek byl zpracován za finanční podpory projektů MZe ČR (NAZV QK21020155 a RO0418)
Autoři: Pavel Růžek, Helena Kusá a Elizaveta Watzlová
výzkumný tým Integrované výživy rostlin
VÚRV, v.v.i.
Graf č. 1: Obsah amonného dusíku v půdě po regeneračním hnojení různými N-hnojivy (Praha-Ruzyně, duben 2021)
LAV=ledek amonný s vápencem, MO=močovina, Us=UREAstabil
Obrázek č. 1: Porost ozimé řepky (28. 4. 2021, Vysočina)
